Historie Velkého Mederu

Velký Meder má bohatou minulost, přestože je to malé městečko. Přesné údaje o jeho vzniku se nedochovaly. Ví se ale, že usedlost existovala již v době příjezdu Maďarů. Místní pověst říká, že pojmenování Megere (Meder) pochází od jednoho vůdce knížete Árpáda jménem Megere. Jeho lid se zde usadil po příjezdu Maďarů. Jméno města se v průběhu staletí měnilo. V roce 1369 mělo název Megere, již o deset let později Megyeri a v roce 1471 Nagymegyer. Poté následovalo roku 1786 jméno Megyeri, v roce 1828 Nagy-Megyeri a po roce 1918 Velký Meder. Roku 1948 se Meder změnil na Čalovo a od roku 1991 má opět jméno Velký Meder - Nagymegyer.

Podle pramenů dostalo město od krále Matyáše 15. prosince 1466 výsadní listinu, kterou byla obec povýšena na městečko s hrdelním právem a s právem pořádat každý rok tři jarmarky. V roce 1609 Matej II. osvobodil všechny obyvatele od povinnosti placení cla a poplatků.

V roce 1702 zasáhl město požár, kterému téměř celé podlehlo. Obětí byla i městská radnice se spoustou důležitých historických dokumentů. Veľký Meder získal v roce 1710 pod svou správu Maďar, Ferencz Rákoczi II. Ve stejném roce zasáhlo město morová epodemie, při které zemřelo 262 obyvatel. O sto dvacet jedna let později podlehlo 218 lidí na následky cholery, která se zde objevila.

Město se stalo po první světové válce součástí nově vzniklé Československé republiky a bylo přejmenováno na Velký Meder, což vzniklo překladem původního maďarského názvu. Roku 1938 bylo město opět přičleněno k Maďarsku. Po druhé světové válce se Velký Meder stal znovu součástí Československa, tentokrát pod jménem Čalovo a po roce 1989 opět dostal původní jméno Velký Meder - Nagymegyer.

V posledních letech se v Mederu vedle zemědělství rozvíjel i průmysl. K věhlasu města přispělo i termální lázeňské koupaliště postavené v roce 1973, proslulé svými léčivými účinky.