Památky ve Velkém Mederu
Přestože je Velký Meder menším městečkem a nikdy ho nevlastnila feudální šlechta, najdou se zde drobné historické památky. Okolní zámečky a Zemanske kurie (často zmiňované v dobových cestopisech) byly budovy místních majetných sedláků. Výjimkou tvoří pouze menší zámeček hraběcího rodu Kálnoky.
Z památných míst Mederu jsou známá místa "avargyűrű" (avarských prsten), šibeniční vrch připomínající hrdelní právo, které město získalo od krále Matyáše, starý dub známý z legendy o stejnojmenném králi. Také jsou zde i historické kostely jako římskokatolický, židovský, srbský, evangelický a jejich hřbitovy.
Město obnovilo náhrobní kámen Józsefa Nagy Ratziho (1808-1878), který byl poručíkem místních zemanů, rychtářem města a významným místním historikem. Roku 1848 se stal rotmistrem národní gardy.
Ve Velkém Mederu se nachází dva kostely. První, římskokatolický byl postaven na místě původního starého kamenného kostela až v roce 1899. V jeho věži je zvon, který pochází ze starého kostela. Zvon je již dnes historická relikvie, byl odlitý v 18. století a vysvěcen na počest sv. Jana. Kostel má krásné, nové, dřevěné sochy znázorňující svaté krále a také skleněné vitráže v oknech. Druhým kostelem je kalvínský, jehož základní kámen byl položen v roce 1784 a o sedmnáct let později k němu byla přistavěna věž Tolna. Roku 1838 se dočkala kostelních hodin, které byly na svou dobu nejmodernější v celém Uhersku. Zvony byly odlity v Trnavě a dodnes pěkně zní.
Nejstarší městská budova pochází z roku 1836. Poznáte ji podle nápisu na jejím průčelí. V roce 1980 ji odkoupilo místní zastupitelstvo a o dvacet let později ji nechalo zrenovovat. Z budovy vzniklo zdejší muzeum, kde jsou ve čtyřech místnostech vystaveny dobové předměty každodenní potřeby pocházející z místního okolí. Díky sbírce nahlédnete do kultury bydlení sedláků v 19. století a v první polovině 20. století.