Slovenské Komárno

Město Komárno (maďarsky Komárom nebo Révkomárom, německy Komorn) leží na jižním Slovensku v Nitranském kraji, u maďarské hranice. Na tomto území ústí řeka Váh do Dunaje. Ve městě žije cca 37 tisíc obyvatel.

Na strategickém místě, kolem řek Váhu a Dunaje, existovalo souvislé osídlení od keltských dob. Již v 10. století spadal tento kraj pod uherskou nadvládou. V pozdější době zde byla postavena pevnost, která je doložená od 16. století. Patřila k nejvýznamnějším v celém tehdejším Uhersku. Během své bohaté minulosti nebyla nikdy dobyta a patřila k významným vojenským opěrným bodům proti Osmanům. Vedle ní byla v 17. století postavena nová, modernější pevnost.

Komárno bylo maďarské až do roku 1918. Po válce se stalo součástí nově vzniklého Československa. Maďaři se ho ale nechtěli vzdát. Proto vypukl ozbrojený konflikt, který měl nakonec dobrý konec pro nový stát. Původní město bylo rozděleno ve dvě. Jeho jižní část, malé předměstí (Újszőny), které bylo připojené v roce 1896, zůstalo Maďarsku. Začalo se rozrůstat a dnes je samostatným městem a významným železničním uzlem. Komárno se zase stalo významným československým přístavem na Dunaji. Jeho nejslavnějším rodákem je slavný fotbalista Anton Moravčík (nar. roku 1931).

Maďaři znovu získali Komárno až v předvečer 2. světové války, po odstoupení jihovýchodního pohraničí Československem. Budapešť tehdy získala celý jih Slovenska s maďarskou menšinou až po Nové Zámky.

Po druhé světové válce bylo město spolu s celým jižním Slovenskem opět připojeno k Československu. Maďarská menšina tu ale nadále zůstává a má kolem šedesáti procent. Komárno tak má stále maďarský charakter a ve městě jsou běžné dvojjazyčné nápisy. Ve městě je právě nejpočetnější koncentrace maďarského osídlení na Slovensku. Jsou zde početné menšinové kulturní instituce, školy (maďarská univerzita - jediná na Slovensku).