Vodní nádrž Gabčíkovo

Velmi oblíbeným rekreačním místem je Gabčíkovo. Pokud se rozhodnete, že zde strávíte svoji dovolenou, je vám k ubytování k dispozici tábořiště, přístaviště s půjčovnou lodí, samozřejmostí je koupání ve volné přírodě, ale také koupaliště se třemi termálními bazény vybudované v krásném parkovém prostředí.

Vodní dílo Gabčíkovo

Gabčíkovo je vodní dílo s elektrárnou na řece Dunaji na jižním Slovensku, v Trnavském kraji. Nádrž leží v těsné blízkosti s maďarskou hranicí. Je postavena přibližně 1 km jižně od obce Gabčíkovo, podle níž je také pojmenována. Přehrada má rozlohu 46 km² a leží v nadmořské výšce 131 m.

Původně měla být nádrž společným československo-maďarským projektem. S její pomocí se mělo zabránit záplavám v této oblasti a také se měla zlepšit splavnost řeky na tomto území. Protože v letech 1954 a 1965 zasáhly zdejší krajinu dvě velké povodně, které zničily mnoho domů a způsobily značné ztráty, začaly se plány na její stavbu realizovat již v roce 1976. Kdy byl potvrzen tzv. Společný smluvní projekt, vypracovaný oběma stranami. Úkoly si následně rozdělily mezi sebou. Maďarská strana měla vypracovat prováděcí projekty, československá vodní. Také náklady byly rozděleny v poměru 1:1. Větší část přehrady byla naplánována na území ČSSR, proto muselo i Maďarsko zajistit výstavbu díla za svými hranicemi.

Stavba leží v nížině, proto byly její hranice pevně stanoveny hrázemi. Jejich výška dosahuje až šesti metrů. Kdyby nebyly hráze postaveny, vzniklo by velmi rozsáhlé jezero. Podle plánů tedy vznikla rozsáhlá vodní nádrž, schopná zadržet mnoho vody a umožňující plavbu i námořním lodím.

V průběhu 80. let 20. století došla maďarská veřejnost k tomu, že nádrž nepotřebuje. V roce 1988 se k ní přidala československá ekologická sdružení, protože by její výstavba nebyla šetrná k životnímu prostředí. Maďarská vláda se v květnu 1988 rozhodla spolupráci na stavbě ukončit. V říjnu roku 1989 došlo k definitivnímu zastavení, aniž by to projednala s československou stranou. V té době byla stavba z velké části hotova.

V následujících letech probíhala v Československu debata, zda hydroelektrárnu dostavět, nebo ji zastavit. Maďaři přopomínali ekologická rizika a také se jim nelíbilo, že nádrž není hned na začátku maďarské části toku Dunaje. I když se konala různá oboustranná jednání, neměla žádná východiska.

Československo se v červenci 1991 rozhodlo dílo dokončit, protože vynaložené náklady na stavbu byly velké a její zastavení by bylo ztrátové. Na dodělání přehrady bylo vytvořeno 7 plánů. Vyhrál návrh, kdy nádrž bude fungovat bez maďarských objektů a rozdělí se hrází na dvě části mezi oba státy. Po dlouholetých peripetiích tak vznikla nová přehrada.